Rozvoj učitelských dovedností

VŠ pedagogů Univerzity Palackého v Olomouci


FILOZOFICKÁ FAKULTA

 

Východiska projektu:

Tradiční model výuky, založený na transmisi poznatků, v moderní společnosti selhává. Výzkumy dokazují, že z toho, co člověk slyší, si zapamatuje jen 10 %, a přednáška je tedy nejméně efektivním způsobem výuky. Přesto se jedná o nejčastější didaktickou metodu na všech úrovních vzdělávání, včetně vysokoškolského prostředí.

Vedle neefektivity pro učení je druhým problémem takového stylu výhradní soustředění na faktografii, zatímco rozvoj např. klíčových kompetencí (kritické myšlení, čtenářské dovednosti a další gramotnosti) zůstává spíše stranou a není v rámci výuky podporován systematicky.

Převládající zastaralý způsob výuky, který neoslovuje současnou generaci studujících, může být jednou z příčin jejich úbytku hned po nástupu na VŠ (početní propad v 1. ročníku) a také jejich studijní neúspěšnosti a malé motivace pokračovat v magisterském studiu.

Zatímco v základním a částečně středním školství se vede dlouhodobě diskuse o potřebné proměně vzdělávání pro 21. století (aktuálně například jako součást diskuse o Rámcových vzdělávacích programech), pro učitelky a učitele existuje podpora pro jejich profesní rozvoj a řada oborových projektů, na řadě vysokých škol stojí péče o pedagogickou část profese často na okraji a specializovaná podpora rozvoje pedagogických kompetencí bývá spíše výjimkou. Navíc, prioritou pro hodnocení, a tedy i kritériem pro financování (pracoviště i jednotlivce) je vědecký výkon a výzkum, zatímco pedagogické působení se často doslova odbývá udělováním nesystémových cen (ať už ze strany ministra, nebo jednotlivých pracovišť).

Neexistují didaktické, pedagogické podpory pro práci VŠ pedagogů, odborná literatura i kurzy neformálního vzdělávání jsou určeny vyučujícím základních a středních škol. VŠ pedagogové, kteří reflektují nedostatečnost tradičního způsobu výuky, jsou odkázáni na samostudium, resp. transformaci poznatků určených pro základo- a středoškolské prostředí. Tyto aktivity navíc probíhají jen individuálně, naprosto výjimečně na úrovni kateder.

Cílem projektu proto bylo nabídnout vyučujícím humanitních a sociálních věd na Filozofické fakultě Univerzity Palackého podporu pro rozvoj jejich pedagogických kompetencí v podobě systému školení a vytvoření webové aplikace s konkrétními didaktickými metodami, adaptovanými na vysokoškolské prostředí, a výukovými lekcemi, které poskytují příklady konstruktivistické pedagogiky pro vysokoškolské prostředí.

Realizace projektu:

  1. Uspořádali jsme několik průběžných a řadu jednorázových školení, workshopů a seminářů, které se věnovaly různým aspektům moderního vzdělávání: didaktickým metodám, konstruktivistickým přístupům v pedagogice, formativnímu hodnocení, pedagogické komunikaci. Kurzy navštívila stovka akademiků, některé oslovil jeden kurz, jiné navštívili v podstatě všechny a strávili na školeních více než sto hodin. přidanou hodnotou projektu tak bylo také zasíťování těch, kteří projevili velkou motivaci rozvíjet se tímto směrem.
  2. Druhým výsledkem je tato webová aplikace. Vychází z praxe několika vyučujících a nabízí příklady konkrétních didaktických metod a výukových lekcí z vysokoškolského prostředí. Ukazují modelově, jak lze konstruktivistické přístupy využívat v seminářích, cvičeních a přednáškách. Jedná se o příklady, jež je možné adaptovat a rozvíjet pro různé obory.

 

Uspořádaná školení:

Rozvoj kritické gramotnosti skrze čtení-psaní-diskusi ve vysokoškolské výuce: cíle a aktivity – PhDr. Ondřej Hausenblas, PedF UK

Průběžný kurz se soustředil na různé přístupy práci s odborným textem, jednotlivým účinným přístupům a postupům při výběru textů, při jejich analýze a interpretaci a při spolupráci mezi studenty. Vycházel z principů RWCT a ze skutečných procesů čtení a rozumění a z potřeb čtoucího studenta, ale také z potřeb profesního rozvoje vysokoškolského učitele.

 

Moderní metody atestace a evaluace – Mgr. Jaroslav Najbert, Ph.D., PedF UK

Školení se věnovalo formám zkoušení, testování a hodnocení, které necílí pouze na faktografickou znalost, ale upřednostňují kritické myšlení a ověřování rozvoje dalších kompetencí studentek a studentů. Na příkladu výukové aplikace HistoryLab ukazovalo možnosti analýzy oborových gramotností, formativního hodnocení a práce s chybou, adaptované pro vysokoškolské prostředí.

 

Vedení studentů k odpovědnosti a samostatnosti – Mgr. Michal Dubec, Učitel naživo, z. ú.

Školení se věnovalo posilování dovedností, souvisejících s vedením a řízením studentů v konkrétních situacích, vedením studentů k odpovědnosti a samostatnosti, metodám sdělování kritik způsobem, který neohrožuje vztahy a vyzývá k práci, a technikám vědomé práce s odpovědností studujících za učení při učení.

 

Jak na badatelskou výuku v humanitních a společenských vědách na vysoké škole – doc. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., FF UK

Seminář se zabýval možnostmi inovací vysokoškolské výuky s ohledem na uplatnění konstruktivistických přístupů a konkrétně badatelské metody a seznamoval s konkrétními příklady dobré praxe.

 

Na výuce líného učitele – Mgr. Robert Čapek, Ph.D.

Prakticky orientovaná dílna, během které si účastníci na vlastní kůži v roli studentů vyzkoušeli řadu různých aktivizujících didaktických metod, adaptovaných na vysokoškolské prostředí a různé typy výuky (přednáška, seminář, cvičení). Následná didaktická analýza poukázala každé z metod poukázala na silné stránky jednotlivých aktivit, jejich potenciální rizika a dopad na klima studijní skupiny.

 

Dynamika skupiny: Jak a kdy nastavovat pravidla a vztahy se studujícími? – Mgr. Petr Sucháček, MU Brno, Centrum rozvoje pedagogických kompetencí

Workshop představoval za pomocí teoretických modelů, praktických cvičení a sdílení dobré a špatné praxe a) co, b) kdy a c) jak (ne)dělat, abychom vytvořili studijní prostředí, které podporuje vznik dobrých vztahů a ve kterém se díky tomu daří učení.

 

Cestou vlastního rozvoje (vzdělávací výcvik pro VŠ pedagogy) – Mgr. Michal Dubec, Učitel naživo, z. ú.

Dlouhodobý výcvik byl tvořen těmito: Vedení studentů k odpovědnosti a samostatnosti; Vědomá práce s vlastními emocemi v konkrétních situacích; Zvládání kritik, konfliktů a výmluv; Práce se skupinovou dynamikou studijních a pracovních skupin; Zvládání manipulací včetně automanipulací; Smysluplně na svůj rozvoj; Skupinovou reflexí k potřebám studentů; Spolu, smysluplně a s radostí. Cílem výcviku bylo, aby se každý mohl v rámci konkrétních dovedností dostat až na úroveň vědomé kompetence, tedy používání dané dovednosti v konkrétních situacích. deneme bonusu

 

Dynamika skupiny: jak udržovat dobré vztahy se/mezi studenty v průběhu semestru – Mgr. Petr Sucháček, MU Brno, Centrum rozvoje pedagogických kompetencí

Workshop se pomocí teoretického modelu fází vývoje skupiny věnoval způsobům, jak nastavovat normy ve skupině a jaké potřeby adresovat na začátku/rozjezdu skupiny (na začátku semestru), v průběhu semestru, jak dobré vztahy se studujícími udržovat, jak zároveň neslevit z cílů hodiny. betforward-shart.com

 

Pedagogická komunikace: jaké klást otázky a proč? – Mgr. Petr Sucháček, MU Brno, Centrum rozvoje pedagogických kompetencí
Workshop se věnoval typologii učitelských otázek, analýze toho, jaké mají efekty v rámci pedagogické komunikace s cílem maximalizovat učení studujících. 1xbet-1xir.com

 

Pedagogická komunikace: zpětná vazba a metody, které podporují aktivitu studujících – Mgr. Petr Sucháček, MU Brno, Centrum rozvoje pedagogických kompetencí

Workshop se soustředil na to, jaké typy zpětných vazeb dává vyučující na studentské odpovědi a jak mohou tyto zpětné vazby podporovat další aktivitu studujících a jejich rozvoj (a které ne). Zaměřil se na přesné postupy, metody výuky a techniky, jak aktivitu studujících podpořit nejenom dobrou otázkou, ale celým zadáním „úkolu“.

 

Základy nenásilné komunikace – Mgr. Petr Sucháček, MU Brno, Centrum rozvoje pedagogických kompetencí

Workshop otevíral téma nenásilné komunikace jako prostředku wellbeingu ve škole. Praxe ze světa nenásilné komunikace nám mohou pomáhat hlídat si své kapacity, či je dočerpávat, předcházet náročným komunikačním situacím, či se v nich případně lépe pohybovat.