Seznam lekcí

Cíle Dějiny mentalit ukazují, jak se myšlenkový svět našich předků ještě v 17. a 18. století odlišoval od našeho způsobu vnímání světa. Evropská společnost prošla osvícenskou racionalizací, desakralizací a sekularizací myšlení. Klíčovou roli v myšlení lidí ve středověku a raném novověku mělo křesťanství, od něhož se odvíjelo chápání lidského bytí na zemi a na „onom“ světě, porozumění dějinám i přírodním úkazům. Křesťanský rámec chápání světa se promítal do každodennosti lidí, jejich hodnot, způsobu chování, slavení svátků, pojetí rodiny, jednání kněží i laiků. Porozumění tomuto aspektu lidí v předmoderní době při posuzování jejich motivací je důležitým předpokladem pro rozvoj historického myšlení a dovednosti vyvarovat se anachronismu. Cílem lekce je posílit kompetence studujících pracovat kriticky s primárními zdroji, tak aby prostřednictvím vlastní badatelské činnosti porozuměli vybraným aspektům myšlenkového světa lidí v předmoderní době a kultivovali své historické myšlení, konkrétně dobové perspektivy.  

Cíle Cílem lekce je prozkoumání libovolného problému (zde cílů dějepisného vyučování) prostřednictvím dialogu. Zvolená metoda podporuje u účastníků dovednosti spojené s diskusí, jako aktivní naslouchání, argumentace, hledání opory ve zdrojích.

Cíle

Cílem hodiny je

• seznámit studující s technikami pozorování a jejich aplikací v uměleckých žánrech nonfikční tvorby
• umožnit studujícím vytvořit si v bezpečném prostředí vlastní námět observačního dokumentu a podrobit ho zpětné vazbě
• aplikovat terminologii a teorii observace na konkrétní zvukový materiál
• debatovat o etických aspektech mediálního pozorování a observační metody v dokumentu

Cíle Cílem lekce určené pro pokročilé studující bakalářského nebo studující magisterského programu je zprostředkovat hůře uchopitelné téma imaginace jako nedílné součásti procesu vnímání auditivního obsahu. Lekce

• demonstruje na příkladech procesy, jimiž se aktivizuje imaginace
• zprostředkuje terminologii a teoretický aparát, jímž můžeme téma imaginace uchopit
• vyzývá k vlastní kreativitě ve tvorbě příkladů k zprostředkování imaginace
• v práci s českou i zahraniční odbornou literaturou nabízí teoretický základ tématu

Cíle Cílem lekce určené pro magisterský stupeň pedagogických nebo sociálně - vědných oborů je

• identifikovat poslech a aktivní práci s podcastingem jako relevantní metodu vzdělávání
• prověřit přemosťující potenciál podcastingu jako široce dostupné, sociálně vstřícné a kreativní metody poznávání světa
• na konkrétních příkladech poukázat na existenci obrovského kreativního pole vzdělávacích podcastů
• prohloubit znalost literatury o tématu přístupné zatím výhradně v cizích jazycích

Cíle Zatímco zavedené instituce médií veřejné služby mají ustálený, léta budovaný a respektovaný mediální kodex, živelný podcastový trh si vytváří vlastní pravidla, často postavená na marketingu, rychlém úspěchu, následování aktuálních trendů. Tím nejvýraznějším je žánr true crime, "skutečné zločiny", fascinace osobami a skutky kriminální povahy. Lekce sleduje tento fenomén s akcentem na diskuzní formáty a preferuje vyvozování studujících.

Cíle Žánr reportáže není pro studující novým tématem, setkávají se s ním již od základní školy. Na elementární otázky však často neznají odpověď, případně volí jen bazální pojmenování žánru ("tady a teď!). Málo jsou obeznámeni s literárními a novinářskými představiteli žánru, dokáží reportáž identifikovat na základě přesně cílených dotazů. Následující lekce obrací obvyklý způsob žánrové analýzy. Konvence žánru jsou různými metodami zjišťovány, vyvozovány a induktivně dokládány samotnými vyučujícími. Sumarizace žánrových konvencí formou myšlenkové mapy je až závěrečným shrnutím tématu.

Cíle Cílem lekce je na konkrétním příkladu demonstrovat roli kontrolního orgánu - rady ve vztahu k médiu veřejné služby. Svou radu mají všechna média veřejné služby (Rada České televize, Rada České tiskové kanceláře, Rada Českého rozhlasu), případová studie se zaměří na Český rozhlas a jeho radu. Na základě konkrétního příkladu z roku 2020, který si studující nastudují v rámci domácí přípravy, probíhá přímo v lekci rozpoznání role rady, její kontrolní funkce a úloha etické komise příslušného orgánu. Pracujeme metodami otevřené otázky s různou mírou kognitivní náročnosti, evokace, akvárium, sumarizace.

Cíle Studující učitelství:

• reflektují své prekoncepty o významu otázky ve vyučování
• zvažují výhody a nevýhody různých typů otázek
• vytvářejí praktické příklady různého typu otázek a jejich konkrétního vhodného uplatnění ve výuce

Cíle cíl: rozvoj historického myšlení východisko: každá změna má mnoho příčin, důsledků a průvodních jevů, mezi nimiž existují rozličné vztahy studující:

• zpracují několik pravdivých tvrzení ohledně postavení a života šlechty na prahu raného novověku
• hierarchizují je
• objasní své řešení, argumentují

Cíle

• studenti si na základě analýzy několika rozličných textů uvědomí, že klíčovým tématem vlády a politiky Isabely a Ferdinanda byla víra, klíčovou událostí dobytí Granady, a nikoliv objevné plavby Kryštofa Kolumba, jak se to jeví dnes, viděno zpětně, díky modernímu narativu
• klíčovou roli  mají dobové perspektivy, doboví aktéři a jejich textové reflexe událostí

Cíle

• student/ka umí vysvětlit odlišné dobové funkce nových médií raněnovověké informační sítě (tištěná kniha, leták, noviny)
• a rozumí vlivu nových médií na vznik a formování veřejného mínění jako nového společenského fenoménu
• reflektuje specifické propojení verbálních a vizuálních prostředků
• umí uvést příklady dynamizace společenských, politických a náboženských procesů raněnovověké Evropy v důsledku existence knihtisku