„Dobové perspektivy“ ve starších dějinách: Jak lépe porozumět lidem, kteří žili v předmoderní době?
Celková délka:
90 minutCíle lekce
Dějiny mentalit ukazují, jak se myšlenkový svět našich předků ještě v 17. a 18. století odlišoval od našeho způsobu vnímání světa. Evropská společnost prošla osvícenskou racionalizací, desakralizací a sekularizací myšlení. Klíčovou roli v myšlení lidí ve středověku a raném novověku mělo křesťanství, od něhož se odvíjelo chápání lidského bytí na zemi a na „onom“ světě, porozumění dějinám i přírodním úkazům. Křesťanský rámec chápání světa se promítal do každodennosti lidí, jejich hodnot, způsobu chování, slavení svátků, pojetí rodiny, jednání kněží i laiků. Porozumění tomuto aspektu lidí v předmoderní době při posuzování jejich motivací je důležitým předpokladem pro rozvoj historického myšlení a dovednosti vyvarovat se anachronismu.
Cílem lekce je posílit kompetence studujících pracovat kriticky s primárními zdroji, tak aby prostřednictvím vlastní badatelské činnosti porozuměli vybraným aspektům myšlenkového světa lidí v předmoderní době a kultivovali své historické myšlení, konkrétně dobové perspektivy.
Části lekce
1. Evokace - ikonografický pramen
20 minutVyobrazení Posledního soudu
Studující pracují ve dvojicích s ikonografickým pramenem, libovolným vyobrazením Posledního soudu z období středověku a raného novověku. Jejich úkolem je nejprve ve dvojicích detailně popsat děj, který se na obraze odehrává, a vyložit jej s ohledem na křesťanské pojetí dějin a spásy. Následuje společné sdílení hypotéz, které vznikly ve dvojici.
Doporučení:
Michelangelo, katedrála sv. Víta, Komenského Orbis pictus, obr. CLI aj.
2. Kontextualizace - vstupní informace
20 minutStručný výklad s prezentací o křesťanském pojetí času, představě o konci dějin, eschatologii a chápání „onoho“světa. Končí otázkou, pomocí jakých pramenů můžeme zjišťovat míru adaptace křesťanské normy v myšlení konkrétních historických aktérů. Ovlivňovalo křesťanství a jeho jednotlivé konfese sebepojetí lidí, jejich hodnoty, představy o tom, jak funguje tento svět, a co čeká duši, až jej opustí atp.? Mohly mít tyto představy vliv na jejich rozhodování a chování? Krátký brainstorming se zápisem na tabuli.
3. Práce s písemnými prameny ve skupinách
20 minutStudující pracují ve skupinách (ideálně po čtyřech) s prameny osobní povahy a narativními prameny ze 17. století. Každá skupina si zvolí jednoho historického aktéra (aktérku), obdrží jeho životopis a úryvky z jeho pamětních zápisků, v nichž je zřejmá reflexe náboženských představ a to, jak se promítají do jejich jednání a života
- Šlechtična Alžběta Lidmila z Lisova (informace o narozeních a úmrtích dětí v pamětních zápiscích) PL Alžběta Lidmila z Lisova
- Pekařský mistr z České Lípy Hans Kriesche (náboženská reflexe bitvy v kronice města)
- Šlechtic Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (reflexe důvodů ke konverzi v dopise otci)
- Rytíř Bořek Mateřovský z Mateřova (modlitba za Fridricha Falckého v pamětních exulantských zápiscích)
Každá skupina zpracuje svého pamětníka (pamětnici) dle instrukcí zadaných v pracovním listu (otázky, příprava prezentace).
4. Prezentace - vzájemné učení
20 minutSkupiny postupně představí ostatním svého pamětníka (pamětnici) a jeho myšlenkový svět. Porovnávají a hledají společné prvky.
5. Reflexe
10 minutPosledním úkolem studujících je napsat během tří minut tři klíčová slova do aplikace mentimeter, která podle nich vyjadřují to, co je společné všem čtyřem pramenům. Vznikne slovní mrak – proběhne krátká reflexe nejčastěji se vyskytujících pojmů (typicky víra, Bůh, náboženství atp.).