Edukační potenciál podcastu

Studující pracují ve dvojicích. Na papír zaznamenávají asociace ke slovu podcasting. Cvičení zjišťuje prekoncepty nejen v oblasti reálné zkušenosti s podcastingem, ale i zážitkovou část poslechu a konzumace podcastu.

Z této přípravné fáze postupujeme k hledání terčových slov a jejich zapisování na tabuli. Může provádět vyučující, pro studující je však zajímavé tuto specifickou dovednost rychlé sumarizace, zkratky, vystižení pojmu, přesná indexace absolvovat sami. Jejich kuráž lze posílit tím, že u tabule zapisují dva/ dvě. Současně to zrychlí práci.

1. Zkoumejte edukační potenciál v této ukázce. Identifikujte aluze, nápovědy, citace obsažené v auditivní ukázce z podcastu Přepište dějiny.
2. Společný poslech     Michal Stehlík – Martin Gromann, Přepište dějiny. Díl: Kdo je tu fašista. Stopáž 0:00 – 4:43
3. Následně vytvořte 1-2 otázky, které byste při přípravě na lekci položili sami žákům nebo studujícím. Vyučující určí cílovou skupinu (2. stupeň ZŠ, maturitní ročník apod.)
4. Otázky sdílejte ve společné rozpravě. Nejde o to na otázky odpovědět, ale identifikovat je  a položit tak, aby byly zodpověditelné.

Výkladová část se zaměřuje na akcentaci typických znaků podcastu navazující na dvě úvodní cvičení. Formou prezentace a prokliky na konkrétní stránky odkazuje k existenci velkého množství lokálních podcastů akcentujících život geografické, sociální, genderové nebo generační komunity.

(Příklady: Kulturní telegraf Bělá pod Bezdězem, Mandl Český Krumlov, Na vlně Zlín, Prácheňský Tamtam)

Akcentuje dále podcasty, které mají výrazný potenciál edukační a mohou zásadním způsobem nastolovat společenské, politické, vzdělávací a další problémy. Samy se tak stávají didaktickým materiálem vhodným k dalšímu rozpracování formou kladení otázek, clusteringu témat, práci s argumentací, zohlednění zájmů cílových skupin, směřování k sociálnímu smíru, budování místního kapitálu.

(Příklady: Bulvár: Železniční most na Smíchově, Vzděláním k (ne)úspěchu: Vápenná a Bílá Voda, Bourání: Artwashing v Olomouci (st. Ječmen), Základka: Scio škola v Kolíně v industry prostoru)

Další část lekce se opět zabývá tvorbou didaktických podnětů pro potenciální využití podcastu ve výuce. Cílem není samotná vizualizace, ale tvorba podnětů pro evokační část výuky.

Postup

1. Rozdělíme se na tři skupiny, každá bude pracovat na „svém“ podcastu, není však dopředu určeno, která na kterém.
2. Posloucháme tři krátké ukázky z podcastů, především jejich úvodní část, expozici nebo trailer. Vyučující stručně každý titul představí.
3. Všichni si dělají poznámky ke všemu, co posloucháme.
4. Skupiny si vyberou (losováním, stanovením nebo společnou volbou), který podcast chtějí dále rozpracovat.
5. Ve dvojicích v rámci skupiny diskutují otázku: Pro jaké téma byste zvolili tuto ukázku formou evokace? Jaký pocit/ atmosféru ve studijní skupině byste tím nastolili? Jaké metody evokace byste před/ po spuštění ukázky nastolili?
6. Následně jsou výsledky rozpravy ve dvojicích konzultovány v celé skupině, umožňuje-li to velikost skupin.
7. Výsledky sděluje mluvčí skupiny celé třídě.

Vyučující sumarizuje dosažené výsledky a kategorizuje je podle evokačních didaktických metod (volné psaní – deskripce – otázky – myšlenkové mapy  – terčová slova – kostka). Variantně lze zvažovat i to, jak by se metody a nastolená témata z evokací promítla do závěru uvažované lekce.

Využité příklady podcastů

Filip Jakš: Síť – kroužkování – let, stopáž 9:18-12:12

Brit Jensen, Jiří Slavičínský: Anatomie strachu. Trailer.

Zvuk umění: Krajinou rybího těla a útlaku. stopáž 0:00 – 1:17.

Výklad se opírá o studii Lukasze Swiatka, která patří k doporučeným titulům lekce.

Akcentuje fundamentální výhody didaktického využití podcastu – jeho dostupnost, open access, archiv audio dat. Vyznačuje zcela nové transmediální vztahy mezi textem,  zvukem a obrazem, případně představou (image). Vysvětluje zásadní vliv personalizace obsahu skrze promluvu, zvuk a osobnost autora.  Ta je vnímána jako „key parameter” v komunikaci znalostí a dovedností, včetně atributů tělesnosti, emotivnosti, osobitosti, autonomie autora.

Téma liminality podcastu zahrnuje jeho flexibilitu, transcendentnost hranic mezi médii (starými a novými), velký potenciál široké distribuce a šíření znalostí v koherentním prostoru, v němž se spojuje myšlení, identita a praxe.

Doporučená literatura: SWIATEK, Lukasz. 2018. The Podcast as an Intimate Bridging Medium. LLINARES, Dario – FOX, Neil – BERRY, Richard /Eds./. 2018. Podcasting: New Aural Cultures and Digital Media. Cham: Palgrave Macmillan.

Vracíme se k úvodní části lekce, ideálně ke stále popsané tabuli, na které jsou dosud přítomná slova vzniklá z evokační práce spolu s vyznačením terčových slov. Ta lze nyní na konci zpřesnit, barevně akcentovat, případně připsat další identifikované terčové slovo. Je zcela na místě zabývat se i elementárními provazbami mezi slovy, případně změnou jejich původní prioritizace.

Vzhledem k tomu, že celá lekce představuje podcasting jako výsostně demokratizační přístupnou metodu edukace, lze využít i diagramy, jež akcentují právě tuto jeho vlastnost (blokový nebo segmentový koloběh).