Etické aspekty žánru true crime

Akce Olej, podcast Deníku Referendum

Poslechněte si všechny díly minisérie Akce Olej. Při našem prezenčním setkání vás čeká rozprava metodou „Akvárium“. Budete tedy diskutovat a jako účastníci diskuze následně součástí reflexe diskuze. Potřebujete být tedy dobře připraveni, mít po ruce argumentaci, znát dobře reálie, jména, faktografii. Velmi pomůže akcentovat témata, k nimž vás navedou následující otázky. Je také žádoucí pročíst si doporučenou studii, která obsahuje řadu argumentů přímo k žánru true crime.

Své poznámky neposílejte v detailním vypracování, je ale nutné přinést si je na prezenční lekci.

BRUZZI, Stella. Making a genre: The case of the contemporary true crime documentary. Law and Humanities. London: Taylor and Francis, 2016, 10 (2), 249-280.

• Jaké etické aspekty vnímáte v systému, který je v podcastu zevrubně vysvětlen jako systém nadměrného využívání zajišťovacích příkazů finanční správou?
• Jaké konotace má podle vás skutečnost krachu mnoha podnikatelů a menších firem ve vztahu občanů ke státu a jeho správě?
• Jakými metodami zobrazují dokumentaristky komunikaci představitelů státních institucí a jakými způsoby se domáhají přijetí zodpovědnosti za rozhodnutí?
• Jak se dokumentaristky napříč podcastem vyjadřují k vině nebo nevině jednotlivých aktérů kauzy?
• Jakými metodami pracuje podcast se svědky, poškozenými, oběťmi trestných činů?
• Jak se v podcastu zachází s tajnými (neveřejnými) materiály, se skrytým mikrofonem nebo kamerou, s obtížně dostupnými informacemi, s dvojím ověřováním informace?
• Jak je vyvážen poměr všech zainteresovaných stran? Mají všichni prostor se ke kauze vyjádřit?
• Které etické problémy v žánru true crime identifikuje Stella Bruzii?

Kompletní dokumentaci kauzy naleznete na této webové stránce. S akcentem na zkoumané téma upozorňuji, že je vytvářena z pozice oběti.

Na téma jsou studující dobře připraveni předběžným studiem, četbou textu, samostudiem audiovizuálních materiálů. Jsou taktéž obeznámeni s metodou akvárium, v úvodu hodiny jen připomínáme pravidla diskuze a zpětné vazby.

Diskuzní metoda Akvárium simuluje reálnou situaci pozorovatele rybiček v akváriu a rybiček samotných. Pracují buď dvě stejně velké skupiny, nebo se třída rozdělí na více skupin, existuje tedy několik „akvárií“ a diskuze probíhají paralelně. Pro realizaci této metody je nutný variabilní prostor s možností uspořádat studující do situace „arény“ obklopené pozorovateli.

Studující v diskuzi prokazují znalost tématu, připravenost argumentace a ochotu prozkoumat kauzu z mnoha úhlů pohledu.  Osvědčí kompetenci dobře se připravit na debatu, argumentovat, empatizovat s názorem, který jim nemusí být vlastní, sledovat průběh debaty a vyhodnotit ji. Celá aktivita trvá celých 90 minut, přičemž je rozdělena na úseky: 30 minut první rozprava, 10 minut feedback; pauza; 30 minut druhá rozprava, 10 minut feedback.

Postup

1. Skupina si vylosuje nebo má vyučujícím určeno téma debaty a stanoví si moderátora, případně dva.  V debatě se svým týmem pak zkoumají stanovené téma z různých úhlů pohledu,  mohou přidávat další otázky, nemusí být všechny odpovězeny. Příprava trvá 3-5 minut, samotná diskuze 30 minut.
2. Role vyučujícího je důležitá pro dodržení tématu debaty – nejde o snahu diskutující omezovat, ale vytvořit prostor i pro druhou diskuzní skupinu. Pomáhá držet se témat vytyčených v domácím úkolu. Jinak vyučující do debaty nezasahuje.

3. Pozorovatelé si dělají poznámky k průběhu debaty, rolím jednotlivých aktérů, argumentaci, zapisují si odpovězené a nezodpovězené otázky. Po diskuzi poskytuje tato skupina pozorovatelů feedback diskutujícím. Zásadně se drží pravidel zpětné vazby, dbá na deskripci, volí motivující doporučení. Studující reflektují průběh debaty a výkon jednotlivých aktérů. Hodnotí strukturu rozhovoru, připravenost moderátorů i argumentaci diskutujících. Je nutné připomínat empatii vůči jednotlivým diskutujícím stranám  – diskutér nemusí vždy zastávat stejné postoje jako role, v níž se ocitl. Cílem feedbacku není odpovědět otázky nebo dále argumentovat ve smyslu probírané kauzy, ale zrcadlit průběh debaty – kvalitu argumentace, (ne)přítomnost emocí, odhalit argumentační fauly, ocenit dobrou znalost kauzy, aluze na podobné případy apod. Rozvinutí diskuze je potom úkolem druhé skupiny.

3. Ve třetím kroku se role skupin obrátí.

4. V závěru lekce vyučující nebo moderátoři jednotlivých skupin sumarizují samotné téma lekce – tj. etické aspekty žánru true crime, jak je identifikovaly oba diskuzní bloky. Aktivní zástupce z části feedbacků mohou reflektovat, co jsme se naučili v kompetenci „diskuze“.