Imaginace jako klíčová složka vnímání auditivního artefaktu

Studující si poslechnout rozhlasovou hry Lindy Marshal Griffitové Širší než nebe. Lze poslouchat v češtině nebo v angličtině (The sky is wider).

Zaznamenají situaci, v níž poslouchají, míru koncentrace případně rušivé elementy, všechny činnosti, které případně při poslechu vykonávali, proměňující se pocity, které v průběhu poslechu zažívali, výsledný dojem. Lze pracovat formou draftu, není nutné přesně formulovat a konstruovat pocity a útržky dojmů do strukturovaného tvaru. Poznámky zašlou jako přípravu na hodinu, vyučující tak získá přibližný přehled.

Pitch příklad_SIRSINEZNEBE

Tvoříme společně pitch. Úvodní slide s faktografií má vyučující připraven, ale už ten další s evokací základní situace hry tvoříme společně. Studující navrhují znění vět, které evokují základní situaci a konflikt rozhlasové hry, vyučující nebo určený student transparentně zapisuje témata do prezentace. Při této části hodiny lze provést i první komparace s anglickou verzí hry.

Následně pracují studující ve dvojicích a generují slova, jež označují výsostně zvukové rozhlasové nástroje, které zvukovým designem,  detailem,  distancí, jazykovými i nejazykovými hlasovými prostředky zprostředkují velmi specifickou situaci postav hry.

Tato slova jsou vzápětí konzultována skupinově a vzniklý seznam slov je opět zapisován do prezentace, ideálně i na tabuli, abychom je měli stále před očima.

Příklad vzniklého pitche je součástí přílohy této lekce.

–

Výklad s powerpointovou prezentací opřený o teorii rozhlasových složek. S oporou v teoretické literatuře představuje tři možné klasifikace rozhlasových složek podle německé a anglosaské teorie (Mary Taynor – Richard Hand, Tim Crook, Elke Huwiler, Udo Zindel). Akcentuje neoddělitelnost složek a možnosti jejich analýzy. Závěrečným slide připomíná výzkumy české badatelské dvojice Nakonečný – Smitka a jejich interdisciplinární přesahy k psychologii a sociologii vnímání.

Literatura

CROOK, Tim. The Radio Drama. London, 1999.

HAND, Richard, TRAYNOR, Mary. The Radio Drama Handbook. London: Continuum International Publishing Group. 2011.

HUWILER, Elke. Storytelling by sound: a theoretical frame for radio drama analysis. The Radio Journal – International Studies in Broadcast and Audio Media. 2005, roč. 1, č. 3, s. 45.

ZINDEL, Udo – REIN, Wolfgang (eds.). Das Radio – Feature: ein Werkstattbuch. Konstanz, 2007.

V systému učení slouží imaginace jako mentální reprezentace světa, což umožňuje jedinci nejen zapojovat informace do širších souvislostí a dávat jim vizuální a prostorovou podobu, ale také vytvářet něco nového

komplexní proces seskupování představ do určitých struktur a
jejich fungování. Významovým ekvivalentem pojmu imaginace je obrazotvornost,
které je však obvykle pokládáno za obsahově totožné se slovem fantazie, ačkoli ta
by mohla být chápána jako jeden z mnoha druhů imaginace.“
(Nakonečný,2004,s.136)

Jsou stanoveny pracovní skupiny, přičemž jejich rozlišení určuje myšlená cílová skupina, pro niž budou vytvářet fiktivní poslechový večer. V rámci tohoto večera má být hra ve veřejném poslechu představena konkrétní cílové skupině. Úkolem této aktivity je vytvořit imaginativní cvičení, evokaci podobnou té, kterou sami studující absolvovali v úvodu této lekce.

Postup

1. Studující se rozdělí do skupin a dostanou zadání – konkrétní cílovou skupinu, pro kterou mají pracovat (losem nebo volbou). Cílové skupiny pro konkrétní cílovou skupinu jsou: A/ Seniorský klub, B/ studenti maturitního ročníku střední školy, C/ sociální pracovníci charity, D/ studenti oboru andragogika a sociální práce (vrstevníci)
2. Studující ve skupinách řeší úkol, jaké cvičení, s jakým postupem, s jakým zadáním a jakým slovníkem by provedli vstupní imaginaci pro konkrétní cílovou skupinu. 15 minut práce. Volí ze svého středu mluvčího (mohou být i dva nebo tři), kteří výsledek skupinové práce představí.
3. Celá třída se postupně „proměňuje“ podle zadání konkrétní skupiny. Mluvčí prakticky realizují to, co si teoreticky připravili ve skupině. Studující reagují v roli příslušné cílové skupiny.
4. Po každé takové imaginaci následuje společná zpětná vazby, vyučující zapisuje na tabuli klíčová slova.
5. Závěrečná zpětná vazba zhodnotí celou aktivitu a generuje stěžejní terčové pojmy pro celé téma lekce.

Aktivita imaginace je náročná na týmovou souhru, efektivní spolupráci v rámci malých týmů, srozumitelnou prezentaci a zároveň hraní rolí v imaginaci jiných skupin. Stojí proto za pozornost, aby studující evaluovali tuto metodu a ocenili svoji roli, podíl a práci.

Lze využít například předtištěnou tabulku, kterou studující vyplní, nasdílí si ji v rámci skupiny, případně vystaví pro celou třídu.

Slovní komentář: