←  
Zpět  |  Všechny lekce

Médium veřejné služby a jeho kontrolní orgán

Celková délka:

90 minut

Cíle lekce

Cílem lekce je na konkrétním příkladu demonstrovat roli kontrolního orgánu – rady ve vztahu k médiu veřejné služby. Svou radu mají všechna média veřejné služby (Rada České televize, Rada České tiskové kanceláře, Rada Českého rozhlasu), případová studie se zaměří na Český rozhlas a jeho radu. Na základě konkrétního příkladu z roku 2020, který si studující nastudují v rámci domácí přípravy, probíhá přímo v lekci rozpoznání role rady, její kontrolní funkce a úloha etické komise příslušného orgánu. Pracujeme metodami otevřené otázky s různou mírou kognitivní náročnosti, evokace, akvárium, sumarizace.



Části lekce

1. Domácí příprava s písemným úkolem do moodle

120 minut
Zadání úkolu:
 Přečtěte si tyto texty, poslechněte tyto pořady. Velmi doporučuji poslouchat s poznámkovým blokem v ruce/ v PC, povedeme rozpravu a poznámky Vám pomohou se orientovat a reagovat na výzvy a otázky.
Co se vlastně v srpnu stalo – audio Podcast Deníku N
Stížnost Radě Českého rozhlasu
Rozhovor s A. Hanáčkovou a J. Jedličkovou po stížnosti
A. Hanáčková o veřejnoprávních médiích
Podcast Vinohradská 12 o situaci v Maďarsku

2. smazat

minut

3. smazat

minut

4. Evokace s důrazem na faktografii

15 minut

Evokace ověřuje faktografickou znalost kauzy, bazální znalosti o médiích veřejné služby a mediálních radách.

Skupina je hned v úvodu rozdělena na menší skupiny po pěti studujících a dostává hand out s otázkami. Zadání zní: Ověřte ve skupině znalost těchto základních informací. Cílem je připomenout si mediální diskurz, v němž se pohybujeme, znalost institucionálních procesů a přehled vyplývající z domácího úkolu.

Otázky:

  1. Kolik členů má Rada Českého rozhlasu?
  2. Jakým předpisem/ kodexem/ pravidly se Rada řídí?
  3. Kdo Radu ustavuje, volí, jmenuje?
  4. Kdo je Luboš Xaver Veselý, jaká média a jak s jeho jménem souvisejí?
  5. Zrekonstruujte časovou osu celé kauzy v jednoduchých heslech, které pojmenují aktéry a typ aktivity, jež je s nimi spojena. Jedna ze skupin je vyzvána, aby svou časovou osu řešila přímo u tabule a zakreslila ji pro celou třídu.

5. Řízená diskuze se studentskou moderací

60 minut

Studující připraví, realizují a evaluují tři diskuzní modely týkající se zkoumané kauzy. Osvědčí kompetenci dobře se připravit na debatu, argumentovat, empatizovat s názorem, který jim nemusí být vlastní, sledovat průběh debaty a vyhodnotit ji. Celá aktivita trvá 60 minut, výpočet zahrnuje i nutné překupování v prostoru.

Postup

  1. Na výzvu se přihlásí tři dobrovolníci, kteří budou debaty moderovat. Mohou si k sobě vybrat „tým“, další dva pomocníky. Moderátoři si vylosují téma debaty a následně vybírají ze tří sad otázek, které podle domácích zadání předpřipravil vyučující. V debatě se svým týmem otázky skládají do logického rozhovoru a případně přidávají otázky vlastní. Příprava trvá 10 minut.

Témata debaty jsou stanovena následovně:

A/ Kompetence Rady Českého rozhlasu a její možnosti konkrétní kauzu řešit.

B/ Etické aspekty mnohosti rolí L.X.Veselého v českém mediálním prostoru.

C/ Programování regionálních stanic Českého rozhlasu a pozice celebrit v dramaturgii regionálního vysílání.

2. Ostatní studující se rozdělí do tří skupin a v jejich rámci ještě vždy na polovinu. Ze svého středu vygenerují dva studující, kteří budou účastníci debaty v konkrétní roli.

Skupiny mají tyto diskutující:

A/ poslanec, který si intenzivně přeje vyřešení kauzy a přísné vyvození důsledků vs. předseda Rady;

B/ předseda Nadační fondu nezávislé žurnalistiky vs. předseda etické komise;

C/ ředitel všech regionálních stanic odpovědný za programming vs. mediální analytik, novinář zabývající se vysílacím schématem veřejnoprávního média.

Role jsou vybrány v předpokládaném antagonistickém vztahu k tématu, jeden vždy hájí současný stav, druhý poukazuje na jeho problematičnost a argumentuje ve prospěch lepšího řešení.

Pro lepší přehled jsou jednotlivé skupiny a role popsány na slidu prezentace nebo lze využít nálepky na oděv identifikující mluvčího. Lze pracovat i s papírovou „stříškou“ před mluvčími.

Každá skupinka podporuje „svého“ zástupce, pomáhá mu s přípravou argumentace, pomáhá mu formulovat postoje, posiluje faktografii. Příprava trvá stejných 10 minut jako příprava moderátorů.

3. V prostoru je podle možností vytvořeno „studio“, moderátor sedí uprostřed, po levici a po pravici má vždy diskutujícího podle zvolené role. Je připomenuto téma a začíná diskuze. Všichni si dělají poznámky k relevanci zvolené argumentace, pravdivosti a zacílení debaty. Proběhnou všechny tři debaty, na každou je určeno 10 minut.

4. Vyučující moderuje feedback k jednotlivým debatám. Studující reflektují průběh debaty a výkon jednotlivých aktérů. Hodnotí strukturu rozhovoru, připravenost moderátorů i argumentaci diskutujících. Je nutné připomínat empatii vůči jednotlivým diskutujícím stranám  – diskutér nemusí vždy zastávat stejné postoje jako role, v níž se ocitl. Feedback 5 minut pro každou skupinu.

 

6. Evaluace tématu, sumarizace a ocenění

15 minut

Základní shrnutí je připraveno vyučujícím na slides – reálná evaluace konkrétní kauzy a její důsledky. Vliv kauzy na proměnu vnímání Rady Českého rozhlasu a aktuální snahy Poslanecké sněmovny o změnu legislativy. Dozvuky kauzy u jiných pořadů, jiných celebrit a jiných stanic.

Časová osa je po celou dobu na tabuli.

Připomínka smyslu domácí přípravy – znalost kauzy pomohla argumentaci, příprava dotazů určila témata jednotlivých diskuzních clusterů a pomohla moderátorům.

Ocenění kolektivní spolupráce – příprava, podpora argumentace, pozorné publikum, zpětná vazba. Ocenění jednotlivých aktérů, kteří artikulovali názor svého přípravného týmu.