Observace jako tvůrčí metoda ve filmu, audiu a televizi

Studující dostávají do moodle zadaný úkol spočívající v poslechu a poznámkách cizojazyčného rozhlasového dokumentu. Druhý úkol je kreativní a vyžaduje jejich invenci a stručné poznámky určené k prezentaci v hodině. Třetí úkol vyžaduje přečtení cca 10 stran odborného textu a poznámky z četby.

1. Poslechněte si dokument z produkce dánského rozhlasu o pobytu dětí na letním táboře v dunách u moře. Pro sebe si zapište takový typ poznámek, který vám bude v prezenční části lekce přínosný. Radio Atlas: Leaps and Dunes .

2. Promyslete a navrhněte vlastní observační dokument, který by zprostředkoval situaci, prostor a čas, který důvěrně znáte. Promyslete, jak byste ho prezentovali v rámci pitchingu. Pro tento účel si připravte poznámky buď formou wordu, ideálně však jako power point. Vaše návrhy budou před hodinou nasdíleny ostatním studujícím.

3. Pročtěte si kapitolu o observačním modu filmového dokumentu z knihy Billa Nicholse Úvod do dokumentárního filmu. Formou poznámek nebo myšlenkové mapy si zapište především terminologii, kterou využívá a základní premisy metody observace.

Doporučená literatura k lekci:

Metodou volného psaní studující vstupují do tématu, jehož leitmotivem je pozorování.

Zadání: Položte tužku na papír a bez přemýšlení začněte psát na téma Já jako pozorovatel/ka. Věnujte se aspektům pozorování a napište, jací jste pozorovatelé.

Náhodně vybrané práce si přečteme nahlas (3-5), dedukujeme z nich hlavní znaky pozorování, sepisujeme je na tabuli.

Motto

„Pozorování bez hodnocení je nejvyšší formou lidské inteligence.“ Jiddu Krishnamurti (1895 – 1986)

Tato část lekce vyžaduje znalost dánského dokumentu z domácího úkolu a také osvědčí pečlivost připravených poznámek. Využívá metodu „horkého křesla“ a náhodného výběru mluvčích. Osvědčuje připravenost studujících, jejich pohotovost, schopnost pozorného naslouchání a návaznosti na předchozího řečníka, empatii.

Postup

1. Vybraná židle nebo stůl se mění v „horké křeslo“, které nesmí „vychladnout“.
2. Dobrovolník začíná výklad o daném dokumentu a soustředí se na stanovené téma „observační metody“. Buď po stanoveném čase (1 minuta) nebo vlastní volbou křeslo opouští a ukazuje na dalšího, kdo musí ihned zaujmout místo na horkém křesle a ve výkladu plynule pokračovat. Je zjevné, že výhodu mají ti, kteří mluví nejdříve a také ti, kteří jsou dobře připraveni.
3. Vyučující jen koriguje téma, nepřipustí odbočky, vyprávění děje apod., udržuje pozornost u stanoveného tématu.

Tato metoda prověřuje znalost zadaného textu, bere zároveň v úvahu i pojmy, které padly v předchozích dvou aktivitách.

Ve skupinkách 2_4 osoby studující vytvářejí pyramidu klíčových slov, pojmů, kontextů, souvislostí i konkrétních jmen nebo titulů, které se váží k tématu observace.

Pyramidu lze sestavovat dvojím způsobem – buď od klíčového slova ve špici, od něhož se následně dvojí a množí další témata až do úrovně báze, konkrétních titulů, autorů nebo dokonce jen tvůrčích záměrů.

Nebo ji lze stavět právě od záměrů, prostor, událostí a situací, jež lze observovat přes další úrovně tvůrčí i produkční až po vrcholný moment, který skupina definuje.

Může být zajímavé zadat oba způsoby tvorby pyramidy.

Jedinou podmínkou je reálná opora v zadaném textu Billa Nicholse, aby se tvorba pyramidy nestala jen předmětem studentské kreace, ale prověřila znalost a porozumění zadaného odborného textu.

V ideálním případě zjednodušenou variantu pyramid studující překreslí na tabuli a prezentují celé třídě.

Práce ve skupinách 15-20 minut, prezentace 10 minut.

Studující vytvoří jiné skupiny 3-5 osob.

Vzájemně si představí pitch, návrhy svých observačních dokumentů. Mají je od vyučujícího připravené ve sdílené složce (moodle, google sdílená složka), mohou tedy pracovat všichni se všemi návrhy.

V rámci skupiny vyberou pitch s největším potenciálem využití observačních metod. Tento návrh prodiskutují a přímo ve sdíleném prostředí doplní o jeden slide sumarizující nápady ze skupiny. Zvolí si prezentujícího, nicméně před třídu předstupují jako celá skupina.

Ze sdíleného dokumentu, který umožňuje okamžité ukládání i následnou prezentaci, představují svůj pitch a nabízí ho do soutěže námětů.

Na konci aktivity probíhá zpětná vazba, která nehodnotí kvalitu představených námětů, ale akcentuje využití observace v nich. Tím se potřetí v jedné lekci prakticky prověřuje možnosti i úskalí observační metody v nonfikční tvorbě (filmové, televizní i auditivní).

Rozprava ve skupinách 15 minut, práce na společném tématu 10 minut, prezentace podle počtu skupin, max. 5 minut na skupinu, zpětná vazba a sumarizace 5 minut.