Proměny šlechty mezi středověkem a raným novověkem

úvodní teze pro evokaci: Německý sociolog Norbert Elias pojmenoval proměnu středověkého rytíře v raněnovověkého kavalíra jako „zdvorštění válečníků“. Co si pod tímto souslovím umíme představit?

nápady píše vyučující na tabuli

cíl: rozvoj historického myšlení: Každá změna má mnoho příčin, důsledků, okolností a průvodních jevů. Historik je nejen vyjmenovává, ale také vyhodnocuje – některé interpretuje jako klíčové, jiné jako vedlejší a doprovodné, dokáže mezi nimi identifikovat vztahy, včetně kauzálních. Své řešení dokáže vysvětlit a opřít o argumenty.

Studenti pracují ve skupinách. Úkolem skupiny je prostudovat si několik tvrzení o vývoji šlechty v raném novověku, abstrahovat z popisu a citátů z pramenů zobecňující teze a zpracovat je vizuálně do podoby „koktejlu změn a okolností“. (Co bude hlavní ingredience, co přísada, jak drink promícháte, na čem bude stát, co bude ozdoba a čím se bude pít a z jaké sklenice?) Klíčové je nejen jevy uspořádat, ale umět uspořádání a pozici každého jednotlivého tvrzení o šlechtě zdůvodnit.

Proměny šlechty text koktejl

Prostor pro prezentaci a sdílení metodou tržiště:

U každého „koktejlu“ (grafického výstupu) zůstává jeden člen skupiny, který bude příchozím vysvětlovat, proč je koktejl namíchán právě takto, používá skupinou připravené argumenty, odpovídá na otázky.

Ostatní procházejí tržiště, nechávají si postupně představit práci ostatních skupin, zajímají se o důvody uspořádání, zejména pokud se liší od jejich vlastního řešení.

Cílem společného shrnutí je nejprve vyjádřit se k aktivitě:

• změnili byste nyní něco na Vaší práci?
• čím Vás obohatily jiné koktejly?
• co jste si po srovnání jiných výstupů potvrdili?
• překvapilo Vás některé řešení?

a poté k úvodnímu brainstormingu zachycenému na tabuli:

• která úvodní tvrzení škrtneme a proč?
• která budeme korigovat a proč?
• co nového doplníme a proč?