Role náboženství v době vlády Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského
Celková délka:
90 minutCíle lekce
- studenti si na základě analýzy několika rozličných textů uvědomí, že klíčovým tématem vlády a politiky Isabely a Ferdinanda byla víra, klíčovou událostí dobytí Granady, a nikoliv objevné plavby Kryštofa Kolumba, jak se to jeví dnes, viděno zpětně, díky modernímu narativu
- klíčovou roli mají dobové perspektivy, doboví aktéři a jejich textové reflexe událostí
Části lekce
1. Evokace - brainstorming
10 minutCo o Iberském poloostrově v 2. polovině 15. století už víme? například jak vypadá území, důležitá centra, jaká náboženství se tu nacházejí, jaká etnika, poměr k Portugalsku, instituce, události…
lze uspořádat jako společnou tvorbu myšlenkové mapy na tabuli, nebo individuální kráké vybavování a následně společné sdílení
2. Uvědomění - skupinová práce s prameny
60 minutStudenti pracují ve skupinách.
Postupně dostávají krátké úryvky ze čtyř různých dobových textů: Dvoran_Isabela Kastilska; Edikt o vyhnani Zidu ze Spanelska 1492; Kolumbus_Denik prvni cesty; Dobove vypraveni o kralich nasrovskeho rodu
Úkolem skupiny je zjistit povahu pramene, kontext vzniku, vč. časového odstupu od popisovaných událostí, intenci autora atp., a poté odpovědět na otázky.
Práce je fázována do čtyř částí, po každém zpracování jednoho pramene probíhá sdílení v plénu.
Baldassare Castiglione, Dvořan, Praha 1978, s. 228–229.
- jaké zásluhy jsou Isabele přisuzovány?
- jaké události jsou s ní spojovány?
- jaké vlastnosti jsou jí přisuzovány?
Kryštof Kolumbus, Deník první cesty. Předmluva, in: J. Jemelka (ed.), Cesty Kryštofa Kolumba, Praha 1958, s. 86–88.
- Jak jsou v textu vylíčeni panovníci Isabela a Ferdinand (označení, tituly)?
- Jak je charakterizován účel Kolumbovy cesty?
- Jak jsou vylíčeni jinověrci (kdo to je, kolik je jim věnováno prostoru)
- Jak o sobě mluví autor textu, co se o něm dozvídáme?
- Jaká klíčová slova lze z textu vygenerovat?
Edikt o vyhnání Židů ze Španělska edice.
- jaké titulatury mají panovníci?
- co je Židům vyčítáno?
- jaké kroky byly podniknuty před jejich vyhnáním?
- jaké byly termíny a podmínky vyhnání?
- jaké záruky jsou jim dány?
- jaké je označení Granady a jaká je datace?
Josef Ženka (ed.), Pád Granady a zánik al-Andalusu, Praha 2011, s. 52-59 (Vyprávění o králích nasrovského rodu).
- Jak je v textu vylíčen panovník (jaké vlastnosti jsou mu přisuzovány, jaké činy jsou s ním spojovány – je líčení konstantní, nebo dochází ke zlomu)?
- Jak jsou líčeni jinověrci a jejich chování k muslimům?
- Jaké informace můžeme vyvodit o autorovi textu (jak sám sebe nepřímo charakterizuje)?
- Jak se muslimové chovají po násilném přijetí křesťanství?
- Jaká klíčová slova lze z textu vygenerovat?
3. Reflexe
20 minutmetoda klíčových slov – úkolem je vygenerovat témata, která byla všem pramenům společná
studenti pravděpodobně dospějí ke klíčovým slovům: víra, náboženství, Granada, muslimové
závěrečná diskuse: dobytí Granady a vytlačení muslimů ve všech analyzovaných pramenech vnímáno jako největší událost vlády a zásluha Isabely a Ferdinanda, přestože texty vznikly v různých kulturně-společenských kontextech a za jiným účelem; dobový význam událostí, dobové hodnocení historických aktérů se může odlišovat od moderního retrospektivního pohledu, v němž dominuje doplutí do Nového světa; role víry a náboženství v předmoderní společnosti, mentalitní rámce