Terčová slova

Rychlá metoda, kterou lze využít v kterékoli části lekce, nejčastěji buď přímo v evokaci, nebo na zahájení nového tématu.

Pro rozpracování metody pomáhá diskuze, ideálně ve dvojicích. V přípravné fáze studující podle zadání píší na svůj papír slova, slovní spojení nebo i věty, které jim evokuje stanovený pojem, případně jeho zpřesněná konotace (typicky „veřejná služba“ a „pozice mé generace ve veřejné službě“).

Z této přípravné fáze postupujeme k hledání terčových slov a jejich zapisování na tabuli. Může provádět vyučující, který sleduje záměr lekce a chce takto prioritizovat konkrétní témata.

O něco větší dobrodružství (a nutnou větší časovou dotaci) je nechat tuto část metody procesovat samotné studující. Jde o specifickou dovednost rychlé sumarizace, zkratky, vystižení pojmu, přesnou indexaci, porozumění.  U tabule mohou pracovat dva.

Výsledkem je tabule popsaná množstvím slov, z nichž identifikujeme ta, která jsou pro nastolené téma klíčová, „terčová“, ta, jimž se budeme v následujícím čase věnovat. Není-li to nutné, tabuli nemažeme, zkušenost říká, že úvodní evokace se v průběhu lekce mnohokrát hodí. Zároveň platí, že studenty vyvozená témata si lépe pamatují, s tématem s tak dobře identifikují a vzniká dojem participace. Terčová slova zároveň pomáhají s fixací nového učiva.